Výmluvný ďábel a já

Greenhorns

1:Já sAeděl jsem sám před A7sklenicí piva
v lDokále chladným jak sklAep,
když vtDom vešla dívka tak, jAak už to bF#mývá,
ten pH7ohled mi zastavil tE7ep,
tak sAeděl jsem dál a A7ptal jsem se sklenic
na nDěkterou z těch jejich rAad,
když zjDevil se ďábel a střAíbrným smF#mÍchem
se smE7ál, když dívku mi krAad'.
Rec:A já řek': holčičko:
R:NDevidíš, že přišel z pAekla
a v mDým těle musí teď žAít,
nDevím, proč by ses ho lAekla,
F#mvždyť zlH7o umí úsměvem skrEýt,
je vlDídný, když ví, že jdeš kAe dnu,
chcDe jenom vidět tvůj pAád,
vždyť jDá ho znám, kamkoliv sAednu,F#m 
je sH7e mnou a umí jen lhEát,
je to mDůj dvojník ze stínu blAikavých svic,
má všDechno, co já si jen přAál,
ten vDýmluvný ďábel, ten nAeplatí nF#mic,
já plE7atím a žiju s ním dAál.
2:Tak dál tady sedím a se mnou jak zlý stín
je ďábel, můj dvojník a pán,
svou svatou tváří si důvěru koupí
a zmizí, když proved' svůj plán,
tak zmizel i tenkrát a nechal té dívce
jen samotu, nářek a hněv,
já varoval jsem ji před úsměvem ďábla,
proč nechtěla slyšet můj zpěv.
Rec:Řek' jsem: holčičko:
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:30.401+00:00
Výsledky hledání: